Čekání na Godota
28. 12. 2012
Vladimír: „Co budeme dělat?“
Estragon: „Čekat.“
V: „myslím, kromě toho.“
E: „Co se takhle oběsit?“
V: „To by byl způsob, jak ho dostat do pozoru.“
E: (zváben) „To se postaví?“
V: „Se vším všudy. A kam dokropíš, vykvete mandragora. Proto tak křičej, když je rvou ze země. Tos nevěděl?“
E: „Jdeme na věc.“
V: „Na tý větvi?“ (Oba přistoupí ke stromu, prohlížejí si ho) „Moc bych jí nevěřil.“
E: „Zkusit to můžem vždycky.“
V: „Tak to zkus.“
E: „Jdi ty první.“
V: „Ty jdi první.“
E: „Proč já?“
V: „Jseš lehčí.“
E: „No právě.“
V: „Tomu nerozumím.“
E: „Zapřemýšlej.“
V: (přemýšlí, po chvíli) „Tomu nerozumím“
E: „Vysvětlím ti to,“ (přemýšlí) „Ta větev… ta větev.“ (vztekle) „Tak se kapku namáhej sakra.“
V: „Spoléhám na tebe.“
