Noc s Hamletem
/Při přecházení z přírody do bytí
zdi nejsou právě vlídné,
zdi pomočené talenty, zdi poplivané
vzpourou kleštěnců proti duchu, zdi o nic menší,
jsou-li snad dosud nezrozené,
a přeci zdi zaokrouhlující už plody…/
/Nebylo spočinutí... Nikde, ani v něvědomí ...
Ale byl tu on, Hamlet, který jako Mozart-piják
převrhl Alpy, aby nejistě postavil láhev
na vrzavý schod strachu ze smrti,
on, tak těsně u sebe, že se mezi něho
vešla celá nesmrtelnost...
A skutečně: za jeho přítomnosti
nůž pod ovcí
by nemohl nic podřezat
a cín z roztavených starých křtitelnic
ztavil by se zase do podstatného tvaru.
Ale je úzkost. Byl na ráně věčnosti
a měl ji zahojit. Byl v hrobce otce
a měl být synem dětí...Byl
při svatém duše hudby
a měl být za cenu nevěstčí
nebo za cenu psa../